tma

25. may 2014 at 0:58 | Erys
Chodila si k nám do kavárny sednout každý den.
Psala, četla si, pila víno.
Byla krásná.
Bral jsem její přítomnost zde jako samozřejmost, jako to, že
ráno vyjde slunce.
Snad den ode dne byla krásnější.

Jednoho večera jsem zatoužil ji oslovit.
Avšak nenašel jsem odvahu.
Druhého dne ráno nevyšlo slunce a nastala
věčná tma.
 

Where to go next

Advertisement